Caslin
AKTUÁLNÍ ROČNÍK
Téma: (Ne)uvěřitelná knihovna
Pořadatel: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje
Termín: 6.–10. října 2019
https://caslin2019.svkpk.cz/

Značka CASLIN vznikla v 90. letech (více v sekci historie) a v současné době je spojena zejména s konferencí, která je až na výjimky pořádána s roční periodicitou. Je známá také ve spojitosti s označením Souborného katalogu provozovaném Národní knihovnou ČR. Tato webová stránka je věnována konferenci CASLIN, která je výjimečná zejména tím, že klade velký důraz na aktivní zapojení účastníků do programu konference, celého jejího průběhu a přípravy výstupů. Jsou využívány různé metody pro společné řešení otázek souvisejících s aktuálním tématem konference, které je voleno s ohledem na potřeby a nové výzvy, na něž se musí knihovny zaměřit.

Aktuální ročník

Téma: (Ne)uvěřitelná knihovna

Pořadatel: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

Místo konání: Plzeňský kraj

Termín: 6.–10. října 2019

https://caslin2019.svkpk.cz/

Programový výbor pro rok 2019:

Martin Lhoták, Knihovna Akademie věd ČR
Tomáš Řehák, Městská knihovna v Praze
Tomáš Foltýn, Národní knihovna ČR
Pavel Kocourek, INOVATIKA
Michal Indrák, Moravská zemská knihovna v Brně
Tomáš Jandera, Knihovna Akademie věd ČR
Lenka Hanzlíková, Městská knihovna v Praze
Anna Cajthamlová, Národní knihovna ČR
Jan Černý, MKSH
Martin Svoboda, Národní technická knihovna
Andy Lass

Hlavní organizátor pro rok 2019:

Dan Bechný, Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

(Ne)uveřitelná knihovna

Dříve nebo později se s tím setká každý, kdo pracuje v knihovně. A i když to očekáváte, stejně vás to překvapí. Co? Velmi upřímná otázka: „A co ty tam vlastně v té knihovně děláš? Chodí k vám vlastně ještě vůbec někdo? Vždyť lidi přeci nečtou.“

Česká republika disponuje hustou sítí veřejných knihoven, která je světovým unikátem a za kterou můžeme poděkovat prvnímu knihovnímu zákonu, který vešel v platnost o prázdninách roku 1919. Převedeno do čísel je stav českého knihovnictví následující: 5353 knihoven, do kterých přišlo přes 23 mil. lidí, kteří si vypůjčili přes 58 mil. knihovních jednotek. Kromě toho knihovny připravily pro své čtenáře a návštěvníky přes 66 tis. akcí (zdroj: NIPOS).

Většinový pohled na knihovny jako půjčovny knih je s ohledem na výše uvedená čísla, komunikační stereotypy i společenské očekávání pochopitelný, ale velmi zúžený a do budoucna může být pro knihovny i ohrožující. Zásadní otázkou pro knihovníky tedy je, jak efektivně doručit informaci o aktuálních a relevantních službách a nabídce knihovny vybrané cílové skupině. Výsledkem však nemá být pouhé informování, ale v ideálním případě revize postoje, který ke knihovně oslovení zaujímají, nebo alespoň posun v dosavadním vnímání.

Letošní ročník konference CASLIN bude proto věnovaný tvorbě komunikačních strategií pro vybrané cílové skupiny. Stejně jako v předchozích letech bude program kombinací motivačních přednášek s pracovními bloky, kdy celý proces vede ke konkrétnímu výsledku, ve kterém zcela zásadní roli hraje WOW efekt umocněný osobním prožitkem živých diskusí s kolegy z různých linií knihovnicko-informačního oboru.

Web aktuálního ročníku konference CASLIN: https://caslin2019.svkpk.cz/

Historie CASLINu

Začalo to vlastně úplně náhodou – která ovšem jak je obecně známo – přeje připraveným.

Andrew Lass, syn amerických novinářů, kteří i po roce 1948 zůstali v Praze, tu s nimi prožil své dětství a mládí až do vysokoškolských studií, která nedokončil, neboť normalizační režim celou rodinu v roce 1973 vyhostil. Tím mu velmi pravděpodobně zachránil život, protože krátce po usazení v USA mu byl odoperován nádor na páteři, bohužel ne zcela bez následků pro jeho pohyblivost. To mu nicméně nebránilo, aby hned v lednu 1990 vyrazil do Prahy za svými přáteli surrealisty a kolegy ze studií. Stav tehdejší Státní knihovny (krátce poté již opět Národní knihovny), kde jeden z nich – Jirka Polišenský – pracoval, jím otřásl, a tak hned po návratu začal plánovat, jak by se dalo pomoci.

Při další návštěvě v červnu 1990 jsme se s Andy Lassem, sociálním antropologem, seznámili v oddělení automatizace, kde jsme s týmem Bohdana Stoklasová, Lída Benešová, Lída Celbová a s dalšími rozvíjeli systém maks, ale hned jsme s ním našli společnou řeč. Dobře viděl technickou zaostalost a děsivou zanedbanost budov i knižních fondů, ale naproti tomu nadšení, alespoň některých. Začal hned organizovat pomoc, kterou za velmi striktních podmínek byla ochotna poskytnout Nadace Andrew W. Mellona. Na jaře 1991 přivezl do Prahy pod taktovkou Elizabeth Kennan, rektorky Mount Holyoke College a členky rady Council of Library Resources hvězdný tým: Jima Haase, šéfa CLR, šéfa rozvoje knižních fondů Kongresové knihovny a knihovní architekty manžele Hillierovy z Princetonu. Závěr návštěvy po kolokviu na zámku v Dobříši[1] vyzněl jednoznačně ve prospěch vytvoření sítě knihoven propojených tehdy začínajícím Internetem. Od počátku bylo jasné, že projekt musí mít dvě provázané složky: technickou a „lidskou“, správněji vzdělávací. Ta druhá se ukázala jako daleko vzdorovitější vůči každému pokusu o skutečně dělnou spolupráci.

Mellonova nadace měla podmínku, aby příjemcem grantu nebyla jediná knihovna, ale nejlépe konsorcium významných knihoven: to sice v Československu nebylo, ředitelé čtyř největších českých a slovenských knihoven: Národní knihovny ČR, Moravské zemské knihovny, Slovenskej národnej knižnice a Univerzitnej knižnice v Bratislave se však pravidelně scházeli. A tak jsme s Andym sepsali v kavárně Slavia na podzim 1991 Společný záměr čtyř ředitelů, který Mellonova nadace uznala jako dobrý základ pro předložení projektu, pro který jsem vymyslel vyslovitelné jméno Czech and Slovak Library Information Network, zkratkou CASLIN a nakreslil historizující logo. Toho podstatného, totiž sepsání projektu, se ujal Andy v Americe, zatímco my jsme mu z Česka i Slovenska posílali podklady. Už v září 1992 ale dostala skupinka českých a slovenských knihovníků cestovní grant, se kterým jsme navštívili během tří týdnů 24 knihoven a příbuzných institucí na východním pobřeží od Mount Holyoke v Massachussetts až po Chapel Hill v Severní Karolině včetně Kongresové knihovny, New York Public Library, digitalizačního a mikrofilmovacího centra v Bethlehemu v Pennsylvánii a mnoha dalších.

A pak už měly věci rychlý spád: v prosinci 1992 byl projekt ve výši 1,1 milionu dolarů přijat, v lednu 1993 byl po náročném řízení s pomocí „Létajícího Holanďana“ Johanna van Halma, bohužel již nežijícího konzultanta známého po Evropě i v zámoří, vybrán – pro teď již mezinárodní projekt – knihovní systém, v květnu byly podepsány smlouvy, v červenci dorazily testovací stroje, v září byl lokalizovaný (počeštěný a poslovenčený) systém předveden veřejnosti a naplno se rozběhly práce na převodu knihovních dat do nového prostředí. Na konci roku 1994 české ministerstvo kultury skutečně poskytlo přislíbený „matching grant“ 17,5 milionu Kč, který umožnil rozjet retrokonverzi. V téže době byly instalovány první webové servery a na začátku roku 1995 už běžel zkušební provoz ve všech čtyřech knihovnách, Moravská zemská převedla zpracování přírůstku do rutinního provozu jako první. V průběhu roku byly vytvořeny první webové stránky a odladěna (dnes komická) novinka: webové rozhraní pro přístup do katalogů. V září 1995 už Národní knihovna kompletně zpracovávala českou produkci v Alephu, včetně – tehdy ještě žádaného – tisku národní bibliografie pomocí TeXu. V lednu 1996 již všechny čtyři knihovny fungovaly v plném provozu, a tak mohl být původní projekt automatizace čtyř hlavních knihoven, jehož součástí byla také modernizace dvou reprografických středisek v národních knihovnách, z hlediska Mellonovy nadace v únoru 1996 úspěšně ukončen.

Mezi tím ale vznikaly pod záštitou projektu CASLIN další návazné projekty financované granty Mellonovy nadace: LINCA pro AV ČR (1994), KOLIN pro košické univerzity Pavla Jozefa Šafárika a Technickou a krajskou knihovnu (1995), MOLIN pro Masarykovu a Palackého univerzity a olomouckou Vědeckou knihovnu (1996) a konečně dva účelové projekty v české národní knihovně, jednak retrokonverze a digitalizace souborného katalogu a pak, po povodních 2002, konstrukce velké vakuové komory pro sušení a čištění vodou poničených dokumentů. Všechny granty za intensivní spolupráce českých a slovenských kolegů připravoval Andy. Ten je postupně předkládal Mellonově nadaci a po celou dobu je garantoval a řídil z Mount Holyoke College. Odtud také byly na základě přísně ověřovaných podkladů propláceny všechny faktury. Díky jeho práci původní grant Mellonovy nadace ve výši 1,1 milionu dolarů narostl na všechny projekty CASLIN dohromady na téměř tři a půl milionu dolarů.

Paralelně s dohadováním o technických záležitostech se rozběhla intenzivní komunikace na sladění národních standardů pro budování přístupového aparátu k fondu, a také pro ochrannou digitalizaci a mikrofilmování. Koordinace pravidel sice běžela už dávno, ale vize společného katalogu zrcadlícího jak české, tak slovenské fondy vyvolávala potřebu značné empatie na všech čtyřech stranách. Hlavními tahouny byla Bohdana Stoklasová na české a Miloš Kovačka a Anna Kucianová na straně slovenské. Všichni se sice dohodli na Angloamerických katalogizačních pravidlech a tehdy formátu UNIMARC (posléze nahrazeným MARC21), ale nebylo to snadné a interpretace se zcela jistě liší. To skupina pro mikrofilmování a digitalizaci, na slovenské straně Pavol Máťuš a na české Jiří Polišenský, se dohodla zcela jednoznačně a ještě dlouho po rozpadu republiky a snad doposud jede podle stejných pravidel. To je také významné „dědictví“ projektu CASLIN.

Druhá, vzdělávací linie byla podpořena grantem, který Andy dokázal získat od Pew Charitable Trust ve výši 200 tisíc dolarů a pomáhal ji organizovat opět Johan van Halm. Ten se k projektu dostal také vlastně náhodou: potkali jsme se na ELAGu v červnu 1992 v Ravenně, nevím, odkud věděl o projektu, který se teprve chystal. Ale měl vynikající přehled o knihovních systémech i organizacích, skvělé reference a zájem pomáhat. První tři semináře měly za cíl vysloveně manažerské vzdělávání se zaměřením na spolupráci v konsorciích, další dva se již zabývaly i provozními záležitostmi knihoven. Posledním plánovaným seminářem „Knižnice bez hraníc“ na Štrbském plese v květnu 1998 – tam byl mimochodem jedním z mluvčích doktorand z university v Gentu Herbert van de Sompel, budoucí hvězda knihovních technologií jako je SFX, OAI, bX či ORE – byly prostředky grantu vyčerpány. Účastníci se skoro začali rozcházet, když mi to nedalo a spolu s Vojtou Balíkem a Mirkem Bartoškem jsme prohlásili, že to tak přeci nenecháme, a že jedeme dál, peníze někde seženeme.

Tak se zrodily – už bez pomoci Pew grantu – „samoobslužné“ semináře CASLIN. Andymu se podařilo ještě vyškrábnout nějaké zbytky z Mellonova grantu, a tak měl první samoobslužný CASLIN 1999 o souborných katalozích opět hvězdné hosty: Sarah Thomas tehdy z Cornell University, Ole Husby z norského BIBSYSu a Cliff Lynch hlavní architekt souborného katalogu University of California; tým doplnila energická knihovnice z Andyho Mount Holyoke College Susan Perry. Na tomto semináři se také zrodil efektivní formát pro hledání konsensu v konfliktních situacích: v takzvaném akváriu sedí protagonisté protichůdných názorů a nejprve mezi sebou a poté s účastí auditoria obhajují své pojetí nadhozeného tématu. Moderátor usměrňuje a zaznamenává vývoj debaty často vedoucí ke sblížení postojů. Tradici zahraničních hostů jsme přerušili až v roce 2013, kdy jsme téma semináře „modely a metody spolupráce“ začali řešit metodou Scenario planning původně vzniklou na půdě firmy SHELL, kterou Andy přivezl po svém zážitku člena manažerského týmu pro budoucí rozvoj firem FIAT a FORD v devadesátých letech. Ta je – výrazně rozpracovaná – doposud nosným nástrojem zvládání tématu.

Martin Svoboda za přispění Andy Lasse, duben 2019

Další čtení:

  1. Projekt CASLIN dnes / Anonym, 31.03.2015, https://www.caslin.cz/caslin/o-nas/caslin-1/o-projektu/projekt-caslin-dnes
  2. Bibliografie konference CASLIN / Anna Machová, 30.06.2017, https://knihovnaplus.nkp.cz/archiv/2017-01/historie-a-soucasnost/bibliografie-konference-caslin – obsahuje spoustu odkazů
  3. Česká a Slovenská knihovní informační síť / Anonym, 31.03.2015, https://www.caslin.cz/caslin/o-nas/caslin-1/o-projektu/ceska-a-slovenska-knihovni-informacni-sit – obsahuje chronologický přehled původního projektu CASLIN
  4. Všechny tištěné sborníky ze seminářů jsou údajně k disposici ve studovně knihovnické literatury v Národní knihovně, v elektronické podobě zatím není žádný
  5. CASLIN, spolupráce, knihovnictví / Martin Svoboda, 6. 12. 2012, https://www.slideshare.net/KISK/caslin-aneb-jak-se-budovala-knihovnick-s-ped-dvaceti-lety

[1] Tam některý z Američanů poznamenal, že sice nerozumí česky, ale všiml si, že velmi často zaslechne slovo „problém“. V duchu poloprázdné-poloplné sklenice prohlásil, že se na každý problém máme raději dívat jako na „challenge“ a „opportunity“ něco změnit. Někteří se tím dodnes snaží řídit.

Minulé ročníky konference

CASLIN 2018 – Knižnice a spoločnosť
7.–11. 10. 2018, Vrátná dolina, SR
Pořadatel: Univerzitná knižnica v Bratislave
CASLIN 2017 – Knihovny a vzdělávání
8.–12. 10. 2017, Hrubá Voda, ČR
Pořadatel: Knihovna Univerzity Palackého, Olomouc
CASLIN 2016 – Knihovny na hranici
9.–12. 10. 2016, Třešť, ČR
Pořadatel: Knihovna AV ČR, Praha
CASLIN 2015 – se nekonal
CASLIN 2014 – Knižnice a spolupráca: modely a metódy
16.–20. 9. 2014, Oponice, SR
Pořadatel: Slovenská národná knižnica, Martin
CASLIN 2013 – Knihovny a spolupráce: modely a metody
2.–6. 6. 2013 Krásná Lípa, ČR
Pořadatel: Národní technická knihovna a Městská knihovna v Praze
CASLIN 2012 – se nekonal
CASLIN 2011 – Centralizované služby aneb Souborné katalogy po novu
12.–15. 6. 2011 Brněnská přehrada, ČR
Pořadatel: Masarykova univerzita v Brně
CASLIN 2010 – Knižničné služby, používateľské potreby a meniaca sa ekonomická realita
6.–10. 6. 2010 Tále, SR
Pořadatel: Univerzitná knižnica Univerzity Mateja Bela v Banskej Bystrici
CASLIN 2009 – Institucionální repositáře a Open Access
7.–11. 6. 2009 Klášter Teplá, ČR
Pořadatel: Západočeská univerzita v Plzni
CASLIN 2008 – Znalostní technologie a budoucnost vyššího vzdělávání
15.–19. 6. 2008 Blansko, ČR
Pořadatel: Masarykova univerzita v Brně
CASLIN 2007 – Informační technologie a komunikace vědeckých poznatků
3.–7. 6. 2007 Stupava, SR
Pořadatel: Univerzitná knižnica Bratislava
CASLIN 2006 – Zpětná vazba aneb děláme to dobře?
11.–15. 6. 2006 Český ráj, ČR
Pořadatel: Knihovna AV ČR, Praha
CASLIN 2005 – Služby knihoven: nové trendy
19.–23. 6. 2005 Lednice na Moravě, ČR
Pořadatel: Moravská zemská knihovna v Brně
CASLIN 2004 – Správa pamäte: Sivé zóny
5.–9. 9. 2004 Čingov – Slovenský raj, SR
Pořadatel: Združenie KOLIN
CASLIN 2003 – Zvládání krizí a jejich následků
8.–12. 6. 2003 Holenský dvůr u Jindřichova Hradce, ČR
Pořadatel: Státní technická knihovna a Národní knihovna ČR, Praha
CASLIN 2002 – Ochrana a sprístupňovanie dokumentov: nové trendy
23.–27. 6. 2002 Podbanské, SR
Pořadatel: Slovenská národná knižnica ve spol. s CASLIN
CASLIN 2001 – Popis a zpřístupnění dokumentů: nová výzva
27.–31. 5. 2001 Beroun, ČR
Pořadatel: Knihovna AV ČR a Národní knihovna ČR ve spol. s CASLIN
CASLIN 2000 – Vzdělávání knihovníků
28. 5.–1. 6. 1998 Luhačovice, ČR
Pořadatel: Konsorcium MOLIN a Národní knihovna ČR
CASLIN 1999 – Souborné katalogy: organizace a služby
30. 5.–3. 6. 1999 Zadov na Šumavě, ČR
Pořadatel: Státní technická knihovna, Národní knihovna ČR, Praha, Masarykova universita v Brně
CASLIN 1998 – Knižnice bez hraníc
31. 5.–4. 6. 1998 Štrbské Pleso, SR
Pořadatel: Konsorcium KOLIN
CASLIN 1997 – Knihovny budoucnosti
8.–12. 6. 1997 Dlouhé Stráně, ČR
Pořadatel: Konsorcium MOLIN
CASLIN 1996 – se nekonal
CASLIN 1995 – Knižničné konzorciá
27.–31. 8. 1995 Smolenice, SR
Pořadatel: Univerzitná knižnica Bratislava
CASLIN 1994 – Management Training
19.–23. 6. 1994 Liptovský Ján, SR
Pořadatel: Matica slovenská–Slovenská národná knižnica, Martin
CASLIN 1993 – Management Training
5.–9. 9. 1993 Rožnov pod Radhoštěm, ČR
Pořadatel: Moravská zemská knihovna v Brně

Kontakt

caslin@caslin.net